V předchozích dvou postech jsem ukazoval, že receptů na ořechovku je spousta a že pro odvození toho nejchutnějšího použijeme optimální návrh experimentů. V tomto postu sestavíme seznam faktorů pro optimalizaci.

---

Počáteční seznam faktorů

Přečetl jsem si všechny recepty a zde sepisuji, čím se liší. Rozdílné postupy a ingredience představují vstupy, jejichž optimální kombinaci budu hledat:

1. množství ořechů: některé recepty uvádí počet ořechů, některé jejich hmotnost - já budu pracovat s hmotností, abych zohlednil různou velikost ořechů
2. množství lihu pro maceraci
3. koncentrace lihu, v níž se ořechy macerují
4. doba, po níž se ořechy macerují
5. množství cukru pro doslazení
6. množství vody pro rozvaření cukru
7. délka zrání scezeného roztoku
8. kdy přidat cukr: macerovat s cukrem, nebo přidat až po scezení ořechů?
9. jak kořenit: všechny recepty obsahují skořici a hřebíček: kolik skořice a kolik hřebíčku?
10. většina receptů obsahuje citrónovou kůru a muškátový ořech: použít, nebo ne? A kolik přesně?
11. pár receptů zmiňuje jalovec: použít, nebo ne? A kolik přesně?
12. kdy koření přidat: Rovnou do lihu při maceraci, nebo přidat až po scezení ořechů?
13. jak koření připravit: rozvařovat ve vodě, nebo přidávat do chladného roztoku?

To je spousta faktorů! Kdybych chtěl ověřit je všechny, narostlo by mé hledání do rozměrů, které je pro mne v domácích podmínkách těžké zvládnout - musel bych ověřit několik desítek designů. Proto jsem se zamyslel nad tím, jak situaci zjednodušit.

• První dva vstupy nejsou nezávislé: zvýším-li množství lihu, musím pro intenzitu chuti nutně použít více ořechů. Sloučím tedy první dva faktory do nového faktoru množství ořechů na 1 litr lihu.
• Faktor č. 6 nemohu volit libovolně s ohledem na to, že výsledný likér má mít koncentraci mezi 20 a 30 % alkoholu. Přidám-li vody málo, bude příliš alkoholický, v opačném případě bude vodnatý. Vyjdu tedy z koncentrace lihu pro maceraci (faktor č. 3) a z ředící rovnice dopočítám, v jakém množství vody musím cukr rozpustit, abych na konci získal 30% roztok. Ředící rovnice není nic jiného, než základoškolská úloha “jakou koncentraci bude mít roztok smíchaný z 1 litru 80% ethanolu a 1 litru čisté vody”.
• Faktor č. 7 jsem se rozhodl netestovat, neboť recepty v zásadě říkají “čím déle necháte ořechovku uležet, tím lepši bude”. Pro vyhodnocení chuti experimentálních šarží budu zkoušet po aspoň třech týdnech.
• Diskrétní faktory 8, 12 a 14 se odborně nazývají blocking factors a situaci dost komplikují tím, že je musíme testovat na třikrát dvou úrovních (cukr od začátku vs. cukr po maceraci, obdobně s okamžikem přidání a s rozvařováním koření). Zde jsem učinil předpoklady, že
  • přítomnost cukru neovlivní maceraci, a tak ho přidám až po scezení ořechů a
  • přítomnost koření také neovlivní maceraci, a tak koření přidám rovnou do lihu a
  • vařením se ztratí část silic, a tedy budu přidávat do chladné směsi.
• Podobně se chovají faktory 10 a 11 (resp. jejich část použít vs. nepoužít). I zde si situaci zjednoduším tím, že namíchám koření dle své chuti: skořice a hřebíčku dám průměrně, mušk. ořechu spíše více a bez citrónové kůry a jalovce se obejdu. Navážené koření vypadá takto:

Tyto úvahy a předpoklady zredukovaly vstupy k testování na čtyři položky.

Finální seznam faktorů

1. množství ořechů na 1 litr lihu,
2. koncentrace lihu, v níž se ořechy macerují, neboli množství vody, jímž musím před macerací rozředit 1 l lihu ,
3. doba, po níž se ořechy macerují,
4. množství cukru pro doslazení.

---

V dalším postu si přečtěte, jaká minima a maxima vyzkouším a jaký model předpokládám.